3 Hodiny Ráno
The 3:00 AM myth
Někteří lidé považují třetí hodinu ranní za nejlepší čas, kdy lze komunikovat s přízraky. Jiní zase věří, že se jedná o ďáblovu hodinu. A někteří dokonce věří, že pokud se v tento čas probudíte, s největší pravděpodobností vás někdo sleduje.
Ale pokud by tě skutečně někdo pozoroval, jak by to udělal, kdyby v místnosti, kde se nacházíš, nebyla žádná okna ani nezamčené dveře? Ke třetí hodině ranní se váže mnoho pověstí. Řeknu ti o tomhle mýtu pravdu. Když tvrdě spíš, něco se ti zdá. A mezitím co sníš, nevnímáš své okolí.
Nevíš o tom, co by mohlo číhat ve tvojí skříni, pod tvou postelí, nebo dokonce v ní. Tvé oči se zmateně otevřou a ty zkontroluješ čas na svých hodinkách, telefonu, digitálním budíku nebo jednoduše kdekoli, kde je možno zjistit, kolik je hodin.
Jenže tohle není to, na čem skutečně záleží.
Promneš si oči a několikrát zamrkáš, jak se snažíš přizpůsobit svůj zrak temnotě v pokoji. Slyšíš skřípání podlahy, zvuk kroků se rozléhá všude kolem. Jsem si jistý, že je to jen myš, pomyslíš si. Možná je to myš… Nebo obrovská krysa.
Musí to být opravdu velká krysa, aby vydávala tak hlasité kroky. Neodvážíš se podívat přes hranu postele. Jsi paralyzován vlastním strachem. Děsíš jen sám sebe. Už dost s touhle hloupostí, řekneš si. Ale je to hloupost?
Nebo je tady skutečný důvod, proč se bát? Jsou pod tvou postelí monstra, která čekají, až tě budou moci chytit za nohu a vtáhnout tě kdovíkam, když vstaneš uprostřed noci, aby sis odskočili nebo se šel napít?
Nevěříš na příšery.
Byly to jen příběhy, které ti vyprávěli rodiče. Boogeyman, Sandman a další duchařské příběhy; všchno to jsou jen historky, které tě měly vyděsit… Že ano? Monstra nejsou skutečná, řekneš si v duchu a potlačíš svůj dětský strach. Ale počkat – Co to bylo? Zdá se, že se zvuk kroků přibližuje.
Pevně zavřeš oči, když uslyšíš ten dlouhý hlasitý skřípot pomalu se otevírajících dveří. Byl to smích, co jsi právě uslyšel? Ne, jistě že ne. Myši se přece nechichotají. Ani krysy. Jen si to namlouváš. Pomalu otevřeš oči a díváš se na strop.
Pod tvou přikrývkou se něco hýbe. Pomalu se to přibližuje směrem k tobě. Skoro se až zdá, že to pod přikrývkou pokulhává. Jsi ztuhlý děsem, bojíš se sebemenšího pohybu, který by té věci mohl prozradit, kde se nacházíš. Cítíš, jak tě něco tahá za oblečení
.
Ježiši, co to je?
Cukneš s přikrývkou a odhodíš ji k zemi, prudce se nadechneš, když to uvidíš. Ten tvor je tak groteskně pokřivený, že se ti z toho až obrátí žaludek. Má na sobě starou roztrhanou látku, která se zdá být snad stoletá.
Ta věc nakloní hlavu doprava a obdaří tě pokrouceným úsměvem, černé oči bez zorniček na tebe zírají bez jediného mrknutí. Couváš od toho tvora. Nezdá se, že by mu to nějak vadilo. Jednoduše leze stále blíž a blíž k tobě, dokud nedosáhne na tvou nohu.
Vyleze na tebe a začne se plazit dál. Pomalu, tak pomalu. Stále má ten pokroucený zubatý úsměv. Šedivá kůže visí z jeho kostnatého těla. Páchne příšerně. Pach, kterému jsi nikdy dřív nečelil. Ale znáš jej, i když jsi ho nikdy dříve necítil.
Pach hniloby.
Ale není to ledajaká hniloba. Je to pach hnijícího masa a krve. Co dělat? pomyslíš si a olízneš si rty. Oči doširoka rozevřeny, nespouštíš je z monstra. Stále se přibližuje k tobě, s každým dalším klopýtavým krokem je blíž a blíž tvé tváři. Nosem se zhluboka nadechneš a poté ze sebe vyrazíš tak hlasitý výkřik, že si chvíli myslíš, že ti praskly ušní bubínky.
Tvor náhle trhne hlavou ke dveřím a vydá vražedný skřek. Rychle přeleze ke konci postele, seskočí a s žuchnutím dopadne na zem. Vyběhne ze dveří a zmizí v temnotě chodby. Vidíš? Třetí hodina ranní je čas, kdy si ty malé věcičky chodí hrát ven. Kdy se rozhodnou, že je dnes tvůj šťastný den. Tehdy se ukazují.
Když je uvidíš poprvé, často to bývá také naposled. Jsi velký šťastlivecý, pokud se z toho dostaneš bez úhony. Nemohu říct, jak se s těmi malými věcičkami vypořádat; jsou všude. V každém domě, v každé díře, koutě i škvíře, který tvůj dům má. Na otázku „kolik jich doma máš?“ se neodpovídá lehce. Vše, co ti můžu říct, je, že je jich hodně. Studují tě a plánují tvou záhubu.
Není divu, že páchnou jako smrt
Originál (EN): The 3:00 AM Myth
