Čím si tě získalo a stále drží nadpřirozeno?
Jako malej jsem našel VHSku s filmem Osvícení (1980), do jisté míry mě to poznamenalo. A najednou to přicházelo samo, sem tam jsem viděl nějakej videoklip, co mě rozhodil (Sibot – Super Evil Me). Jak jsem začal používat internet častěji, řekl bych, že si to vyhledávalo samo mě, než abych se snažil já sám.
Největší záhada, s níž ses setkal?
Jaktože se fotky z minulýho roku nahrály až po 3 měsících? Haha, dělám si srandu, než jako záhada si vybavím situaci, ve který jsem se ocitl poněkud nedobrovolně. Rád se procházím v nočních hodinách (jsou prázdný ulice) a razím na hodinový štreky. V jednom úseku jsem ucítil divnej pocit, úzkost, viděl jsem v dáli pohyb. Nebylo by to nic zvláštního, je možný že i okolo půlnoci narazím na člověka. Ale tenhle člověk byl něčím divnej. Jak se pomalu vynořoval z temnoty, všiml jsem si, že našlapuje jinak než normální člověk. On šel totiž pozadu. Ale to nebylo jediný divný na celé téhle situaci, měl na sobě oblečenej kroj. Normální lidovej kroj, co nosí holky na hodech. V ten moment jsem cítil neskutečnou paniku, protože po těch všech shlédnutých hororech a přečtených creepypastách jsem očekával boss fight. Naštěstí k ničemu nedošlo. Občas nad tím přemýšlím a snažím se zjistit, co to sakra bylo za člověka…
Horror, který tě zaručeně vyděsí?
Poslední Výkřik (2012)
Co máš na Creepyconu na starost?
Focení a stánek
Chová se k vám Préza dobře?
Na každým ročníku se potkáme dohromady asi na dvě minuty, máme spolu čistě profesionální vztah.