Čertova díra (2014)
Krátkometrážní / Animovaný / Horor
Česko, 2014, 21 min
Příběh vychází z pověstí, které se tradují v Krušných horách, v okolí města Oseka, a osud všech jeho postav je spjat s jedním tajemným místem – Čertovou dírou, středověkou štolou, kde se původně těžilo stříbro. Děj začíná v 16. století v oseckém klášteře a pokračuje až do současnosti.
Autor Miroslav Bula
Litvínovský fotograf, filmař a příležitostný spisovatel, žijící a pracující v Praze. Po několika různých profesích zakotvil v bankovnictví jako test designer. Začínal kresbou, malbou a psaním. Později propadl fotografii. Do hororového povědomí se zapsal krátkým fotopříběhem „Victim“ (2012), kterým definoval svou postupně dále rozvíjenou a rozšiřovanou filmovou tvorbu, dát fotografiím pohyb.
V následujícím, již středometrážním, mysteriózním atmosférickém snímku „Duchové lesa“ (2013) svou techniku posunul zase o kousek dál. S opět krátkometrážním snímkem „Akt války“ (2013) se nakonec probojoval až na druhé místo v českobudějovické filmové soutěži Černá věž. Postavy svých příběhů konečně rozhýbal v předposledním kombinovaném hororu „Čertova díra“ (2014).
Zatím posledním jeho filmem jsou krátkometrážní „Přízraky ze Supí hory“ (2015). Bula ve své tvorbě dává přednost spíše atmosférickým mysteriózním a fantaskním motivům než čistému hororu, o to však silněji působí. Svými fotografiemi přispěl do časopisu Howard a na obálku druhé povídkové knihy Honzy Vojtíška „Útočiště“. Povídky píše velmi sporadicky.
Jeho první veřejně publikovanou povídkou je „Dívka z útesu“ v antologii erotických hororových povídek „Poslední polibek“. Sám si pro ni vyhotovil také úvodní fotoilustraci.
sepsal Jan Vojtíšek
Čím vás okouzlil svět tajemna a napětí?
Od malička jsem se přikláněl k hororu – temným a tajemným věcem. Maloval jsem ponuré obrazy, četl jsem si horory. Ani vlastně nevím proč. Prostě to jen tak začalo, bez nějakého určitého důvodu. 🙂 Kdo by neměl rád tajemno, že?
Největší horor vašeho života?
Určitě Vetřelec.
Film, který vás zaručeně vyděsí?
Mě moc filmů neděsí, ale už je to několik let zpátky (tak 10) 🙂 , co mě naposledy děsil film The Grudge (2004)
